„Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci – mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.“
(Bruce Lee)
Když říkám „staň se vodou“, mám na mysli staň se proudem; neuvízni na jednom místě. Pohybuj se a pohybuj se jako voda. Lao-c´říká: cesta Tao je cesta vody. Pohybuje se jako voda. A jak se pohybuje voda? Řeka? Na jejím pohybu je několik krásných věcí. Jednou z nich je, že vždy směřuje do hloubky, vždy vyhledává tu nejspodnější zem. Je nenáročná; netouží po tom být první, chce být poslední. Pamatuj, co řekl Ježíš: „Ti, co jsou zde poslední, budou v mém božím království první.“ Mluví o cestě Tao, cestě vody – není to jen zmínka nebo náhodná souvislost, skutečně o ní mluví. Buď poslední, buď nenáročný. Ctižádost je cesta do kopce. Voda teče dolů, vyhledává tu nejnižší úroveň, chce být bezejmenná. Nechce si dokazovat svou jedinečnost, výjimečnost, výlučnost. Nemá žádné ego.
(Osho)
Národy, které chodí bosé, mají nohy ve stoji relativně ploché, ale při chůzi se jim obě klenby chodidla zvednou. Lidé, kteří boty nosí celý život, mají klenbu stejně plochou i za chůze. Příčná i podélná klenba méně pruží a ztrácí svoji funkci, méně se zapojují také některé svaly. Problémem velké části dětí jsou podle odborníků ploché nohy. „U dětí za to může předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí,“ dodala fyzioterapeutka.
Ploché nohy u dětí mohou vznikat také během růstu, kdy pomaleji sílící a rostoucí svaly nohy nestíhají rychlejší růst kostí a nezvládají podélnou klenbu udržet. „Dětská klenba se tvoří do tří let, do kdy je naprosto zásadní stimulace chodidla různými podněty. V létě je nejlepší nechat dítě, u kterého se nevyskytují závažné ortopedické či neurologické vady, chodit bosé, jak to jen jde, po trávě, v písku, po kamenech. V zimě může doma zkoušet koberec, parkety, dlažbu a další povrchy, které střídají teplo a chlad,“ uvedla.


U dospělých bývá podle Bílkové nejčastější příčinou plochých nohou jejich chronické přetěžování. Propadlá klenba může působit zdravotní obtíže, bývá skrytou příčinou křečí v lýtkách, bolesti kolen, kyčlí, hlavy i krční páteře. Může být i dědičné nebo ovlivněné sklonem k větší uvolněnosti vazů. Někdy se objeví také při těhotenství. Za vznik plochých nohou ale může podle Bílkové také nadváha nebo nedostatečná stimulace chodidla zapříčiněná tím, že nohy máme neustále „uvězněné“ v botách, ve kterých nemají dostatečný prostor pro pohyb. Pro chůzi naboso, která může problém s plochými nohami zlepšit, fyzioterapeutka doporučuje přírodní terény, jako travnaté plochy, lesní a polní cesty, písek či hlína.
Naopak nevhodný je asfalt, dlažební kostky a další tvrdé povrchy. Podobné doporučení dává fyzioterapeutka i pro nošení barefoot bot. „Při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu,“ řekla. V klasické botě tlumí dopad podrážka. Doporučuje proto střídání bosých bot s běžnými s měkkou podrážkou a širokou špičkou.
Národy, které chodí bosé, mají nohy ve stoji relativně ploché, ale při chůzi se jim obě klenby chodidla zvednou. Lidé, kteří boty nosí celý život, mají klenbu stejně plochou i za chůze. Příčná i podélná klenba méně pruží a ztrácí svoji funkci, méně se zapojují také některé svaly. Problémem velké části dětí jsou podle odborníků ploché nohy. „U dětí za to může předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí,“ dodala fyzioterapeutka.
Ploché nohy u dětí mohou vznikat také během růstu, kdy pomaleji sílící a rostoucí svaly nohy nestíhají rychlejší růst kostí a nezvládají podélnou klenbu udržet. „Dětská klenba se tvoří do tří let, do kdy je naprosto zásadní stimulace chodidla různými podněty. V létě je nejlepší nechat dítě, u kterého se nevyskytují závažné ortopedické či neurologické vady, chodit bosé, jak to jen jde, po trávě, v písku, po kamenech. V zimě může doma zkoušet koberec, parkety, dlažbu a další povrchy, které střídají teplo a chlad,“ uvedla.


Za strukturální integrací dodávám, že příliš vysoká klenba je stejně dysfunkční jako plochonoží.
A dodám ještě třetí, opomíjenou a velmi důležitou klenbu a to je laterální, na které, když se dobře podíváte na anatomii chodidla, leží klenba mediální, ta často diskutována a hodnocená. Mediální klenba je přímo odvislá od vitality klenby laterální.
Ve většině případů, pokud je v dobré kondici a délce laterální, je v dobré kondici i klenba mediální a jsou dobré podmínky pro klenbu příčnou…




